Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Empirical Essays in Institutional Microeconomics
Schwarz, Jiří ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent) ; Bjørnskov, Christian (oponent) ; Berggren, Niclas (oponent)
Dizertace se skládá ze tří empirických článků na poli institucionální mikroekonomie. První článek zkoumá roli kvality institucí v mezinárodním obchodě, druhý článek se zaměřuje na nezamýšlené důsledky práv k duševnímu vlastnictví na společenský blahobyt a poslední se zabývá vlivem bankovnictví na financování podniků a investice. Úvodní kapitola vysvětluje vztah mezi těmito třemi články a kontext analýz. V prvním článku analyzuji vliv institucí na cenové rozdíly mezi městy v evropském regionu v období 1996-2009. Za použití řady měřítek institucionální kvality zjišťuji, že čím lepší jsou instituce, tím nižší je pozorovaný cenový rozptyl. Tento výsledek je robustní vůči změnám ve specifikaci regresního modelu a je konzistentní s hypotézou, že arbitráž, jakožto podnikatelská aktivita a hlavní hnací motor zákona jedné ceny, je ovlivňována kvalitou institucí. V druhém článku studuji vývoj strategického patentování v čase a mezi odvětvími na velkém datovém souboru amerických patentů, o které mezi roky 1980 a 2007 požádalo 22 velkých techno- logických firem. Pomocí dvou vzájemně komplementárních metod odhaluji silnou evidenci proti hypotéze nárůstu strategického patentování po roce 1995....
Funkce a vliv patentů ve vybraných odvětvích na růst ekonomik zemí EU
Vojta, Michal ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Patentová ochrana inovací je aktuálně skloňována v souvislosti s jedním z největších patentových sporů v historii firem Apple a Samsung. O obhajobu samotné existence instituce ochrany duševního vlastnictví se ekonomové přou a mezi ekonomickými školami neexistuje konsenzus. Současný systém funguje plošně napříč všemi odvětvími ekonomiky. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu implicitně podporující rozdílné nastavení patentového systému vzhledem k rozdílnému charakteru odvětví. Průmysl informačních technologií, kde je hypoteticky efektivita nízká (patentování je zde tradičně využíváno ke strategickým účelům), je konfrontován s chemickým průmyslem, ve kterém by patentování mělo přispívat k růstu více (tradice ochrany účinné látky). Práce shrnuje argumenty napříč spektrem ekonomických škol. Regresní analýza dat zemí EU podporuje zkoumanou hypotézu a poukazuje na nízký vliv IT patentů na HDP oproti chemickému průmyslu ve zkoumaném vzorku zemí EU.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.